Systemizovaná pomůcka pro práci s podvědomím. Mám to zde na stránkách, abych to měla případně po ruce, a protože ze statistik vidím, že se tím pár lidí občas inspiruje.
Není určeno každému.
Na jednotlivých stránkách je výklad tarotových listů Velkých arkán (klikni na název) :
Blázen
Mág
Velekněžka
Císařovna
Císař
Velekněz
Zamilovaní
Vůz
Síla
Poustevník
Kolo štěstí
Spravedlnost
Viselec
Smrt
Mírnost
Ďábel
Věž
Hvězda
Měsíc
Slunce
Soud
Svět
Velká arkána ( v překladu Velká tajemství, arkánum = tajemství ), lze chápat jako symboly jednotlivých fází procesu vývoje, který však není nikdy úplně zakončen, má podobu spirály. Zakončení jedné etapy v sobě nese zárodek etapy nové. Jednotlivé karty se významově trošku překrývají (vývoj je postupný), a dá se říct, že jsou obsažené i v sobě navzájem. Důležité je tedy chápat karty tak, že ukazují proces - tj. ne jen jako obrazy, ale fáze procesu, který se vyvíjí a tedy se stále mění.
Pro výklad jsem čerpala z těchto zdrojů:
a) seminář k tarotu, viz zdejší stránky Tarot - základy fungování a Tarot - práce s kartou - jsou to zeleným písmem vyznačené úseky označené jako Syntéza - výklad I. a zde podaný význam je mi nejbližší, neboť byl podán na základě psychologie
b) šedým písmem vyznačený úsek Syntéza - výklad II je z Praktického tarotu H. Banzhafa. Z něj byly čerpány i stručné charakteristiky v úvodech k jedotlivým kartám
c) modrým písmem jsou úseky Syntéza - výklad III čerpané z Tarotu V. Kubištové. Ve své práci se systematicky zabývala i výkladem pro partnerské vztahy.
Z výše uvedeného vyplývá, že všechny 3 zdroje jsou z trochu jiného úhlu pohledu, a proto jsem je nechala samostatně a nekomponovala je dohromady.
V úvodních charakteristikách uvedený "Tradiční význam" je označen symboly + / - . Mínus znamená výklad pro případy, že je karta tažena obráceně, "vzhůru nohama". Obecně se přitom chápe v jejím stínovém významu, tj. zjednodušeně na co si dát pozor, když se kvality v ní označené dovedou ad absurdum na své hraniční póly.
Zobrazují se příspěvky se štítkemV. A.. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemV. A.. Zobrazit všechny příspěvky
čtvrtek 31. prosince 2009
neděle 6. prosince 2009
Tarot - základy fungování
Záznam se semináře - část I.
Úvod
Tarot vnější
Tarot vnitřní
Projekce
Psychologie osudu
Práce s kartou
Význam Velkých Arkán
Rozhodla jsem se navštívit seminář na téma "tarot", o kterém jsem věděla, že bude podán na základě vědecké psychologie, a že dojde i na prožitkovou práci s tarotovými kartami. Nejedná se v žádném případě o zkušenost zprostředkovanou kartáři. Zde je můj záznam z akce.
Výchozí pozice: V tarotu nejde o to, jak se na něj dívá ostatní společnost, ale jestli NÁM to dává vnitřní smysl. Tarot lze pochopit jako projektivní metodu a zrcadlení (našich posunů a vývoje).
Jádrem je naučit se vidět život (svůj i jiných) na pozadí karet - jaká je paralela mezi životními prožitky. Vidíme fáze, které se zrcadlí v těch symbolech, ale trvá nějakou dobu, než se to zvnitřní.
V tarotu je skryto hodně věcí, je to něco jako středověká filozofie, přemýšlení o základních tématech života.
V naší západní, anebo moderní společnosti vůbec, je problém ztráta duše. Lze ji získat zpět jen postupně a trpělivě, není to jednorázová akce. Duše je jako plaché zvíře, s nímž se má navázat jemný kontakt, trvá to nějakou dobu, a musíme vynaložit určitou energii, abychom si ji udrželi.
Proces individuace je procesem vyvažování duše = udržet si oba protiklady, tj. mít pól intuice, ducha - ale zároveň i racionální skepse (jako poradního hlasu). Z hlediska individuačního procesu jde o to, najít střed mezi tím, tj. mezi protiklady.
Tarot budí fascinaci, protože tušíme, že všechna témata, se kterými se tam setkáváme, jsou v našem nitru.
Jedním z důležitých principů je udělat si před prací s tarotem prostor a čas.
Když si vytáhneme kartu, všímáme si vlastních myšlenek, pokaždé v jiné situaci bude jiný prožitek, jde o pochopení jedinečného významu. Někdy to trvá i část dne, než nás ten význam napadne.
TAROT VNĚJŠÍ
= to, co vidíme: obrázky karet, můžeme si přečíst různé interpretace v různých manuálech. Je to obrazová mapa duševních struktur. Tahle mapa je v různých systémech interpretovaná různým způsobem, z toho vyplývá, že interpretace karty je nevyčerpatelná.
Znát tu mapu neznamená znát tu duši. Je to, jako když si koupíme mapu nějakého kraje, a když se tam jedeme podívat.
Vnější tarot trošku připomíná Obecnou psychologii - ale se skutečným problémem nám k řešení nepomůže (tj. při depresi nestačí přečíst si definici temperamentu). Tedy není to ještě práce s obsahem.
VNITŘNÍ TAROT
= způsob, jak s výše popsanou mapou pracovat, aplikovat, využít ji.
Je založen na schopnostech, postojích, které vedou ke kontaktu s procesem, který probíhá.
Nejdůležitější složky vnitřního tarotu:
a) symbolické prožívání
- důležité pro práci se sny, s posvátnými texty, s Biblí - můžeme číst Nový zákon, ale aby to bylo k něčemu užitečné, musíme vidět svůj život na pozadí toho třeba Nového zákona, a teprve, když to začne mít osobní význam, tak to pro nás může být důležité.
JAK SE TOMU OTEVŘÍT? = práce s pociťovaným významem, následuje FOCUSING, nahlédnutí do svého nitra.
odbočka: Focusing = když řešíme nějaký problém, obrátit se do sebe - celostní pocit zahrnuje celou škálu i protikladných odpovědí a jazyk je do jisté míry nepostačující, aby je vyjádřil. Pocit to vyjádří líp.
b) projekce
- při práci s tarotem musíme (ze sebe) vylákat odpověď, tj. volně projikovat, prožívat, dostat mysl do stavu, kdy je schopná to zažívat = uvolnit vůli a lineární myšlení - my o té kartě nemáme přemýšlet, ale volně ji asociovat, uvolnit to svoje prožívání.
c) synchronicita
- potřebujeme rozvinout kvalitativní myšlenku, ta kvalita je vyjádřena taženým symbolem.
Když pracujeme s kartami, tak se ptáme (klienta nebo sebe), co v životě (našem, jeho) odpovídá tomu obrazu na kartě. Ty otázky jsou od toho, aby navedly k tomu si to zodpovědět sám - ale musí se otevřít, a pak to zjistí v srdci, ne v hlavě.
Sny často obsahují nevědomé procesy (naše i druhých).
PSYCHOLOGIE OSUDU
Nápis v Delfách: POZNEJ SEBE SAMA
- tj. NE poznej něco jiného - nejdůležitější je sebepoznání - takový, jaký jsem, takový mám osud.
Osud se nemá chápat jako něco mimo nás - čím méně zažíváme své nitro, svou duši, tím víc si myslíme, že je to něco mimo nás.
Ale: různí lidé (charaktery) mají ke stejným věcem různé postoje. Například "usmiřovač" mívá roli oběti, ostatní s ním manipulují a on si to nechá líbit.
Věci, které se nám dějí, souvisí s námi, a když neobjevíme tu souvislost, tak pak je důležité, jaký postoj k tomu máme. Čím věc zažíváme víc osobně, tím je to osudovější.
Čím víc ulpíváme na věcech kolem nás, tím víc je pak problém osudová rána. Ale když jsme v pozici pozorovatele, tak je to prostě jen věc, která se děje.
"Dobré a špatné věci jsou jen zkušenosti na mé (tvé) cestě". S tím osobním se z hlediska psychoterapie dá vždy pracovat, dá se to měnit.
Změna osudu je možná při změně postoje. Fakt jde o to, jak se naučit měnit navyklé postoje, následně se změní egostruktura, pak osud.
Podle O. Wildea existují dva druhy tragédií:
a) nedostat, co chceme,
b) dostat, co chceme.
- jádro je v tom, proč to chceme: = dynamika osudu.
Z toho všeho vyplývá, že náš osud souvisí s tím, co jsme my, a jak se známe. Orákula nejsou v předpovědění, co se stane, ale kdo je ten, komu se to děje.
PROJEKCE
= přenášení subjektivních obsahů na objekt, děje se to spontánně, jako se nám zdají sny.
V tarotu má projekce zásadní význam, a je dvojího druhu:
a) žádoucí
b) nežádoucí.
Tzn., že když symbolicky prožíváme kartu, je dobré uvolnit vůli, suchou a kritickou racionalitu, hektičnost, spěch, nechat ten objekt volně prožívat.
VHLED DO PROJEKCE:
Když vylákáme odpověď - "můj život je teď něco jako" - díky tomu získáme sebereflexi toho procesu. To je velmi žádoucí projekce, to potřebujeme.
Projekce nežádoucí, které toto blokují:
a) projekce na nějakou autoritu (na kartářku, psychologa)
- blokuje to uvolnění procesu (lidé vstupují do terapie v situaci, když nerozumí svému nitru - tj. když jsou od něj odděleni, nebo k němu skeptičtí: pomoc je v tom, podpořit to nitro, tu duši, protože není nic cennějšího, než když člověk naváže kontakt se svou duší. Je to ohromný obrat v životě člověka a vždy stojí za to důvěřovat svému vnitřku.
b) projekce na manuál tarotu
- my totiž musíme rozvíjet svůj vlastní obsah, někdy tam ta odpověď není ani napsaná.
ZEN: Tarot je prst, který ukazuje na měsíc. (Karta jen ukazuje k duševnímu procesu, ale ten proces je v nás).
Tímto způsobem (dovolením prožívat, kroužením kolem smyslu symbolu) lákáme podvědomí.
Nejpodstatnější je prostě kroužit kolem smyslu symbolu.
Odbočka: Když přijde na tarot někdo uzavřený a nedůvěřivý, tak projektuje tu autoritu mimo sebe. Tarot má nevýhodu proti terapii - riziko jednorázového sezení. V terapii ten vztah může růst a navazovat, a podle kvality vztahu dochází k proměně. Lidé se hlásí na terapii, protože potřebují poznat sebe sama - porozumět si, ačkoliv to třeba ani v té době přihlášení na terapii vědomě nevědí.
Tarot vypovídá o tom, že subjekt a objekt nejsou oddělené, je to propojené. Ve vztahu jsou projekce a části naší duše.
Proč stačí vytáhnout jen jednu kartu (ale ta karta je ta konkrétní): "Mistr to říká jen jednou".
- je svět viděný z hlediska kauzálního (příčina-následek), a svět viděný z hlediska synchronicity. Západní svět zná jen kauzální, ale jsou lidi, kteří to chápou opačně.
SEN: není dobrý ani špatný, protože záleží na tom, co s ním uděláme. I interpretace je velmi důležitá - ta dynamika, která v nás pracuje - ta záhada je v tom zacházení s tím.
Úvod
Tarot vnější
Tarot vnitřní
Projekce
Psychologie osudu
Práce s kartou
Význam Velkých Arkán
Rozhodla jsem se navštívit seminář na téma "tarot", o kterém jsem věděla, že bude podán na základě vědecké psychologie, a že dojde i na prožitkovou práci s tarotovými kartami. Nejedná se v žádném případě o zkušenost zprostředkovanou kartáři. Zde je můj záznam z akce.
Výchozí pozice: V tarotu nejde o to, jak se na něj dívá ostatní společnost, ale jestli NÁM to dává vnitřní smysl. Tarot lze pochopit jako projektivní metodu a zrcadlení (našich posunů a vývoje).
Jádrem je naučit se vidět život (svůj i jiných) na pozadí karet - jaká je paralela mezi životními prožitky. Vidíme fáze, které se zrcadlí v těch symbolech, ale trvá nějakou dobu, než se to zvnitřní.
V tarotu je skryto hodně věcí, je to něco jako středověká filozofie, přemýšlení o základních tématech života.
V naší západní, anebo moderní společnosti vůbec, je problém ztráta duše. Lze ji získat zpět jen postupně a trpělivě, není to jednorázová akce. Duše je jako plaché zvíře, s nímž se má navázat jemný kontakt, trvá to nějakou dobu, a musíme vynaložit určitou energii, abychom si ji udrželi.
Proces individuace je procesem vyvažování duše = udržet si oba protiklady, tj. mít pól intuice, ducha - ale zároveň i racionální skepse (jako poradního hlasu). Z hlediska individuačního procesu jde o to, najít střed mezi tím, tj. mezi protiklady.
Tarot budí fascinaci, protože tušíme, že všechna témata, se kterými se tam setkáváme, jsou v našem nitru.
Jedním z důležitých principů je udělat si před prací s tarotem prostor a čas.
Když si vytáhneme kartu, všímáme si vlastních myšlenek, pokaždé v jiné situaci bude jiný prožitek, jde o pochopení jedinečného významu. Někdy to trvá i část dne, než nás ten význam napadne.
TAROT VNĚJŠÍ
= to, co vidíme: obrázky karet, můžeme si přečíst různé interpretace v různých manuálech. Je to obrazová mapa duševních struktur. Tahle mapa je v různých systémech interpretovaná různým způsobem, z toho vyplývá, že interpretace karty je nevyčerpatelná.
Znát tu mapu neznamená znát tu duši. Je to, jako když si koupíme mapu nějakého kraje, a když se tam jedeme podívat.
Vnější tarot trošku připomíná Obecnou psychologii - ale se skutečným problémem nám k řešení nepomůže (tj. při depresi nestačí přečíst si definici temperamentu). Tedy není to ještě práce s obsahem.
VNITŘNÍ TAROT
= způsob, jak s výše popsanou mapou pracovat, aplikovat, využít ji.
Je založen na schopnostech, postojích, které vedou ke kontaktu s procesem, který probíhá.
Nejdůležitější složky vnitřního tarotu:
a) symbolické prožívání
- důležité pro práci se sny, s posvátnými texty, s Biblí - můžeme číst Nový zákon, ale aby to bylo k něčemu užitečné, musíme vidět svůj život na pozadí toho třeba Nového zákona, a teprve, když to začne mít osobní význam, tak to pro nás může být důležité.
JAK SE TOMU OTEVŘÍT? = práce s pociťovaným významem, následuje FOCUSING, nahlédnutí do svého nitra.
odbočka: Focusing = když řešíme nějaký problém, obrátit se do sebe - celostní pocit zahrnuje celou škálu i protikladných odpovědí a jazyk je do jisté míry nepostačující, aby je vyjádřil. Pocit to vyjádří líp.
b) projekce
- při práci s tarotem musíme (ze sebe) vylákat odpověď, tj. volně projikovat, prožívat, dostat mysl do stavu, kdy je schopná to zažívat = uvolnit vůli a lineární myšlení - my o té kartě nemáme přemýšlet, ale volně ji asociovat, uvolnit to svoje prožívání.
c) synchronicita
- potřebujeme rozvinout kvalitativní myšlenku, ta kvalita je vyjádřena taženým symbolem.
Když pracujeme s kartami, tak se ptáme (klienta nebo sebe), co v životě (našem, jeho) odpovídá tomu obrazu na kartě. Ty otázky jsou od toho, aby navedly k tomu si to zodpovědět sám - ale musí se otevřít, a pak to zjistí v srdci, ne v hlavě.
Sny často obsahují nevědomé procesy (naše i druhých).
PSYCHOLOGIE OSUDU
Nápis v Delfách: POZNEJ SEBE SAMA
- tj. NE poznej něco jiného - nejdůležitější je sebepoznání - takový, jaký jsem, takový mám osud.
Osud se nemá chápat jako něco mimo nás - čím méně zažíváme své nitro, svou duši, tím víc si myslíme, že je to něco mimo nás.
Ale: různí lidé (charaktery) mají ke stejným věcem různé postoje. Například "usmiřovač" mívá roli oběti, ostatní s ním manipulují a on si to nechá líbit.
Věci, které se nám dějí, souvisí s námi, a když neobjevíme tu souvislost, tak pak je důležité, jaký postoj k tomu máme. Čím věc zažíváme víc osobně, tím je to osudovější.
Čím víc ulpíváme na věcech kolem nás, tím víc je pak problém osudová rána. Ale když jsme v pozici pozorovatele, tak je to prostě jen věc, která se děje.
"Dobré a špatné věci jsou jen zkušenosti na mé (tvé) cestě". S tím osobním se z hlediska psychoterapie dá vždy pracovat, dá se to měnit.
Změna osudu je možná při změně postoje. Fakt jde o to, jak se naučit měnit navyklé postoje, následně se změní egostruktura, pak osud.
Podle O. Wildea existují dva druhy tragédií:
a) nedostat, co chceme,
b) dostat, co chceme.
- jádro je v tom, proč to chceme: = dynamika osudu.
Z toho všeho vyplývá, že náš osud souvisí s tím, co jsme my, a jak se známe. Orákula nejsou v předpovědění, co se stane, ale kdo je ten, komu se to děje.
PROJEKCE
= přenášení subjektivních obsahů na objekt, děje se to spontánně, jako se nám zdají sny.
V tarotu má projekce zásadní význam, a je dvojího druhu:
a) žádoucí
b) nežádoucí.
Tzn., že když symbolicky prožíváme kartu, je dobré uvolnit vůli, suchou a kritickou racionalitu, hektičnost, spěch, nechat ten objekt volně prožívat.
VHLED DO PROJEKCE:
Když vylákáme odpověď - "můj život je teď něco jako" - díky tomu získáme sebereflexi toho procesu. To je velmi žádoucí projekce, to potřebujeme.
Projekce nežádoucí, které toto blokují:
a) projekce na nějakou autoritu (na kartářku, psychologa)
- blokuje to uvolnění procesu (lidé vstupují do terapie v situaci, když nerozumí svému nitru - tj. když jsou od něj odděleni, nebo k němu skeptičtí: pomoc je v tom, podpořit to nitro, tu duši, protože není nic cennějšího, než když člověk naváže kontakt se svou duší. Je to ohromný obrat v životě člověka a vždy stojí za to důvěřovat svému vnitřku.
b) projekce na manuál tarotu
- my totiž musíme rozvíjet svůj vlastní obsah, někdy tam ta odpověď není ani napsaná.
ZEN: Tarot je prst, který ukazuje na měsíc. (Karta jen ukazuje k duševnímu procesu, ale ten proces je v nás).
Tímto způsobem (dovolením prožívat, kroužením kolem smyslu symbolu) lákáme podvědomí.
Nejpodstatnější je prostě kroužit kolem smyslu symbolu.
Odbočka: Když přijde na tarot někdo uzavřený a nedůvěřivý, tak projektuje tu autoritu mimo sebe. Tarot má nevýhodu proti terapii - riziko jednorázového sezení. V terapii ten vztah může růst a navazovat, a podle kvality vztahu dochází k proměně. Lidé se hlásí na terapii, protože potřebují poznat sebe sama - porozumět si, ačkoliv to třeba ani v té době přihlášení na terapii vědomě nevědí.
Tarot vypovídá o tom, že subjekt a objekt nejsou oddělené, je to propojené. Ve vztahu jsou projekce a části naší duše.
Proč stačí vytáhnout jen jednu kartu (ale ta karta je ta konkrétní): "Mistr to říká jen jednou".
- je svět viděný z hlediska kauzálního (příčina-následek), a svět viděný z hlediska synchronicity. Západní svět zná jen kauzální, ale jsou lidi, kteří to chápou opačně.
SEN: není dobrý ani špatný, protože záleží na tom, co s ním uděláme. I interpretace je velmi důležitá - ta dynamika, která v nás pracuje - ta záhada je v tom zacházení s tím.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
