pátek 27. listopadu 2009

Film: Coco Chanel

Festival francouzského filmu 2009

Film o ženě, která naučila ženy nosit kalhoty a oblékat se jednoduše, předtím, než vznikl legendární salon Chanel.

Život Gabrielle Chanel byl, alespoň v době jejího dětství a dospívání, dost drsný. Po smrti matky ji jako malou holčičku spolu s její sestrou odvezl otec do sirotčince a od té doby jej ani jedna již nikdy nespatřila. Po dospívání stráveném za zdmi sirotčince se obě sestry ocitly na ulici bez peněz a začaly zpívat po kabaretech, kde dostala přezdívku Coco. Vymanit se z chudoby se Coco pokusila románkem s bohatým majitelem dostihových koní Balsanem. Díky němu se mimo jiné seznámila se svou životní láskou, Arthurem Boy Capelem, i se svými prvními zákaznicemi.

Tato trojice tvoří 3 stěžejní postavy filmu, a každá je nesmírně osobitá. Coco (Audrey Tautou) si mě získala od první vteřiny, kdy se objevila na plátně ve scéně v kabaretu svýma očima, které mají před hlučnými hosty pohled plachého zvířátka. Poté, čím si v mládí Coco prošla, působí přirozeně její břitkost, posmutnělost, ironie a originalita. Nápadná podobnost herečky s Coco podtrhuje věrohodnost.
Francouz Balsan je požitkář, milovník koní, žen, vína, zpěvu a hlavně: zábavy! Jak společensky nepřijatelná je myšlenka, že by se někdo chvilku nudil...
Brit Arthur, přezdívaný Boy, jehož Coco opravdu miluje, to je zase gentleman každým coulem, takže Coco ani nesdělí, že se bude ženit, aby nezranil její city - jaká ohleduplnost! Vztah přesto pokračuje a pro Coco je zdrojem radosti, i financí do začátku, když se staví na vlastní nohy. Nečekaná smrt Boye při dopravní nehodě je emočně nejsilnějším místem filmu. Od té doby Coco soustředí svou energii už jen na práci, následují samozřejmě pracovní úspěchy (zde jen ve zkratce), a film končí (originální název zní Coco avant Chanel, tedy Coco před Chanelem).

Šaty, které Coco ve filmu nosí, jsou jednoduché, často přešité z pánských obleků a košil. Jednoduchost, na které je styl Chanelu prakticky postaven, nádherně vyniká vedle okázalých barevných klobouků a rób s korzety, do kterých se strojí francouzská smetánka. Kostýmní návrhářka si dala záležet, aby ve snímku nechyběly zásadní kousky, ze kterých Coco stvořila módní stálice.

Film je harmonicky vyvážený, nemám pocit, že by něčeho bylo moc, nebo něco chybělo. Z příběhu hlavní hrdinky jasně vyplyne, proč modely, které prosadila, vypadaly právě tak, jak vypadaly.

Pro mě stylové zakončení letošního FFF.