neděle 10. ledna 2010

Divadlo: Anna Karenina

prosinec 2009, ABC

Zase jedno z děl světové kultury, které mě dostalo. Původní román L. N. Tolstého jsem nečetla, takže zde okomentuji jen to, co se přede mnou odehrávalo jednoho mrazivého večera v ABC v hlavní roli s Lenkou Vlasákovou.

Na příkladech rodin Kareninových, Oblonských a Levinových je rozkrývána pokrytecká morálka aristokracie - odvržení v případě odhodlání ženy vyslyšet své potřeby (A. Karenina), nepřínosná rezignace na vlastní potřeby ve prospěch rodiny (D. Oblonská), a jako možné řešení potřeba vzájemného pochopení mezi partnery jako podmínka pro spokojený životní partnerský vztah a tedy i vlastní život (K. Levin).

Drama začíná líčením rodinné krize rodiny Oblonských - Dolly Oblonská se dozvídá o nevěře manžela a chce ho opustit. Oblonskij proto povolá do Petrohradu svou sestru, mající dar šířit kolem sebe dobrou náladu, Annu Kareninu, aby u Dolly zaintervenovala v jeho prospěch a zachování rodiny. Anně se to podaří, avšak za tu cenu, že Dolly rezignuje, zůstane s rodinou, avšak ve vztahu s manželem zůstane trhlina. Dolly seznamuje Annu se svou mladší sestrou Kitty, o kterou se ucházení 2 muži (Konstantin Levin opravdově, a atraktivní živočišný hrabě Vronskij "ze cviku"). Kitty dává přednost Vronskému, který s ní však vážné úmysly neměl, a fascinuje jej pozitivně energická Anna. Levin je zdrcen odmítnutím. Anna si uvědomí, co její přítomnost způsobila, odjíždí k manželovi a k synovi. Vronskij ji však zaujal, a po jeho nepolevujících projevech zájmu (pociťuje však hrůzu z budoucnosti a ze svých činů) dává průchod i svým nenaplněným citům - jejímu manželství chybí živost, manžel žije podle svých konzervativních představ, imperativem jsou pro něj společenské i vlastní kodexy. Anna s Vronským otěhotní, řekne vše manželovi, a vzhledem k jeho společensky podmíněným postojům je nucena ze společného domu odejít. Zároveň se musí vzdát svého syna Sergeje. Kareninovi nejsou rozvedeni. Dcera Anny s Vronským tak má Kareninovo příjmení.
Levin se mezitím žení s Kitty, a po krizích, ze kterých vyjde Levin poučen, je jejich manželství šťastné.
Anna trpí odloučením od syna a odvržením z původní aristokratické společnosti. Vzhledem tomu, že není rozvedená a žije s Vronským, ji aristokracie naprosto odvrhuje, dává jí najevo opovržení, což Annu bolí. Je zoufalá, přidávají se hádky s Vronským. Bezvýchodnou situaci nemá pár možnost vyřešit, Anna dál neunese situaci, vzdává a trápení se rozhodne ukončit skokem pod vlak.


Hlavní postavy:

Anna Karenina ( Kareninová )
- šarmantní, okouzlující žena, hledá a rozdává štěstí
- její manželství ač na první pohled bezchybné, je natolik podřízeno konvencím, že se cítí seškrcena. Přes uvědomování si a i strach z budoucích ze svých činů podlehne potřebě mít vztah s životnějším mužem, než je jí manžel.

Alexandr Alexandrovič Karenin
- ztělesňuje člověka racionálně chladného, žijícího podle svých i cizích kodexů, silně lpí na své kariéře a svých konzervativních představách. Řídí se tím, co mu udělá v očích ostatních dobrý obraz, dobré jméno.

Vronskij
- přitažlivý důstojník, uvědomující si, že život máme jen ten jeden, a důležitost okamžiku teď a tady.


Anna pociťuje, narozdíl od svého manžela, nedostatek v jejich vztahu (odkaz), dlouhodobě postrádá jeho citovou odezvu, vzájemnost, porozumění, uvolněný klid. Manžel je příliš orientován na dosahování výkonu dle vnějších měřítek. Nemůžeme se pak divit, že když pozná Vronského, člověka, s nímž tyto kvality prožívá, neubrání se.

Tehdejší společnost byla nesmírně tvrdá vůči Anně, bylo evidentní, že pro zlepšení své situace nemůže nic dělat, takže v rozhodnutí skoncovat se životem lze chápat úlevu.

Jako jediný posun od doby, v níž se příběh odehrává (1880), vidím to, že dnes by pohled společnosti na rozvedenou ženu, anebo vůbec na ženu, které neuspokojivé manželství přivede do "poměru", nebyl tak pokrytecký a likvidační.

Všechny ostatní situace z dramatu, by se v dnešní době, jen v jiných kulisách, mohly odehrát - a také se odehrávají.


Dolly Oblonská

- mírná žena, pro kterou má rodina důležité místo.


Oblonskij

- manžel Dolly, lhostejný sobec, veselý, s oblibou v cizích ženách.


Dolly po intervenci okolí zůstává přes manželovy prohřešky s rodinou, jejich vztah však má takovou trhlinu, která později vlastně vztah zlikviduje, Dolly se obětuje ve prospěch dětí, dává, ale na oplátku se jí nedostává. Je vidět, že rezignace na své potřeby také není řešení, protože z Dolly se postupně stává jen matka - dělnice, přijde o jas v očích, když se její realizace omezí jen na roli matky.


Konstantin Levin

- zvláštní kombinace racionálně založeného člověka s majitelem venkovského hospodářství, jenž si však současně dokáže všímat přírodních jevů a krás

- nesmělý, poctivý, upřímný, toužící po dokonalém manželství a rodině.

Kitty Ščerbacká - Levinová

- mladá dívka toužící po lásce

Nově uzavřené manželství Levinových zpočátku prochází určitými krizemi, souvisejícími s racionalitou manžela a jinakostí manželky. U tohoto páru však dochází, narozdíl od předchozích, k vzájemnému pochopení. Zejména u Levina dojde k velkému posunu - změní některé své postoje, neulpívá rigidně na dřívějších názorech, jakoby bez vnější přímé příčiny mu dojdou některé souvislosti, což manželství vpodstatě zachrání.



Drama na mě kromě silného, nakonec bezvýchodného příběhu hrdinky, zapůsobilo svou nadčasovostí, pravdivostí postav - tím, jaké jsou jejich charaktery, jaké mají nedostatky a jak tím ovlivňují životy lidí ve svém okolí - stejně před 130 lety jako by to bylo dneska.