Muzikál: Hamlet

Divadlo Broadway, březen 2012

Na zmuzikálovaného Shakespeara jsem nešla s žádnými pozitivními očekáváními, a možná proto jsem byla nakonec docela příjemně překvapená.

První polovina představení se sice ubírala směrem, který jsem očekávala, tedy připomínalo to nejvíc ze všeho Televarieté (dost "zábavy", podobná hudba, podobný tanec, našla se i jedna scéna trochu trapná a hodně slabá), ale vše se vynahradilo v druhé půlce, kdy si na své mohli přijít i diváci s mozkem.

Příjemně mě překvapil Václav Noid Bárta, kterého jsem naživo viděla prvně: žádná přemrštěná gesta, dobře se poslouchal, určitá úspornost v projevu (a přitom žádná "suchost") mu slušela, tedy dobře se na něj i dívalo.

O Leoně Machálkové se dá napsat totéž, ale od té už se to jaksi očekává.

Taneční kreace Josefa Laufra jsou zábavné a jsou osvěžujícím momentem, ale všeho moc škodí, tady je to nadbytečně časté kankánové zvedání nožičky. Stačilo by to jednou, aby divák pochopil, jaký je to ještě pružný mladík :-)

Druhá půlka představení je tedy lepší: krom myšlenky a zdařilého ztvárnění děje ji výborně koření hrobník. Je to nejzdařilejší role vůbec - úsporně úderná, a ještě šťavnatá. Diváci na jeho vystoupení reagují nesmírně pozitivně.

Texty jsou až na některé otravně se opakující momenty (neztrááááácej čááááás asi 80x) velmi dobré. Jednak srozumitelné, a jednak výstižně vyjadřující myšlenku. Nejsou to jen vycpávky.

Perfektní je scéna: praktická, oku lahodící. Kostýmy rovněž výborné: krásné střihy, slušivé, výborně barevně sladěné, žádné odrbaniny.

Pro tu druhou půlku představení stojí za to na to jít.