Film: Ženy v pokušení

květen 2010, multikino

Když jsem šla z kina, a ještě dalších asi 20 hodin, jsem si myslela, že to byl docela dobrý film , až na to, že se nedá dost jednoduše zařadit. Prostě když jsem byla u toho, tak to šlo. Trochu problém nastal, když jsem o tom začala přemýšlet.

Představte si hrušky, které dáte vypálit, a máte hruškovici. Pak vypálíte jablka, máte calvados, meruňky, dostanete meruňkovici no a ze švestek slivovici.
Anebo máte od všeho trochu, tak si řeknete, že to necháte vypálit všechno dohromady, a co máte: no, něco jako Ženy v pokušení. Mohli jste mít sebekvalitnější materiál, ale ten výsledek....

Ten film je zařazený jako komedie. Dobře, má to nejblíž ke komedii, je to místama dost nadsazené a vše končí happyendem, ale také jsou tam scény silnější, nepříliš komediální. Tak nějak mi připadá, že tvůrci chtěli natočit něco, na co by mohlo zabrat ženské publikum, a tak tam naplácali: načesaného horolezoucího Jiřího Macháčka, 2 pěkné mužské, 1 muže se zoufalým vzezřením - záporáka všem pro smích, udržovanou E. Balzerovou - taky můžete být v 60-ti kóči, opuštěnou manželku - která si užije parádní jízdu se zajícem, do toho střihnou dojemnou, ale předlouhou scénu z pohřbu, aby došlo i na slzy... a máte film pro dámy jak vymalovanej, tam přece nic nechybí....

Nechybí, ale přebejvá! A navíc zbytečně dlouhá stopáž.

Ono to není, když se na to díváte, výrazně špatné, ale je tam nějak moc od všeho.