sobota 3. července 2010

Film: Užívej si, co to jde

červen 2010, multikino


Allenovky mě asi nepřestanou bavit.

Po tomhle kině jsem si říkala, jak to ten W. A. dělá. Že skoro každý jeho film, který jsem viděla (je fakt, že jich ale nebylo až tak moc, možná jsem prostě měla kliku) byl zábavný, přitom v něm byla jakási pravdivost, pro mě zvláštním způsobem přitažlivá hloubka, nebo odstup umožňující vidět věci v souvislostech a vzájemných vazbách.

"Vymáčkneš pastu z tuby a už ji nedostaneš zpět..." ... a tentokrát nechybí ani trocha filozofie:-)

Hlavní hrdina, Boris Yellnikof, egocentrický, skeptický, ke všem přehnaně kritický, hypochondrický dědek - řeklo by se snadno, ale zas tak špatné to s ním není. Nicméně i tento skeptik a milovník neúprosné logiky a argumentů podlehne. Podlehne mladé, naivní Melody s "píďalčím mozkem" :-), ačkoli si zpočátku vůbec nechce přiznat (a svým kavárenským kamarádům, kterým cpe své rozumy už vůbec ne), že by se mu mohla líbit. Ty dva protiklady se vezmou.

Nebyl by to ale Allen, aby to bylo tak jednoduché, takže senior Boris je sice mentorský suchar, ale některé jeho postřehy nejsou úplně od věci a divák se minimálně zasměje - nebo se i zamyslí ("na všechno potřebuješ povolení, na to, ...abys prodával párky, potřebuješ povolení.... ale na to, pořídit si děti, povolení nepotřebuješ") , anebo má v mnoha glosách pravdu.

Jasně, je to komedie, takže tu máme taky nějaku nadsázku... Divácky vděčná je scéna, kdy se seznámí Boris se svou tchyní. Na to bych se mohla dívat několikrát za sebou, a pokaždé bych brečela smíchy. Oba rodiče Melody, do té doby omezení prostředím a předsudky, které si vzali za své, se v seznamovacích scénách přestaví ve své omezenosti, a jejich charaktery vůbec vyniknou když prvně narazí na Borise. Allenovi hrdinové procházejí vývojem, takže Melodini rodiče prodělají zajímavý přerod. Samozřejmě až poté, co od nich Melody, v zájmu zachování vlastní integrity, uteče.

S naším napůl mladým, napůl starým manželským párem to dopadne podle očekávání. Melody se neubrání vytrvalým projevům pozornosti jistého mladého muže, vydatně podporovaného její matkou, a manželství s Borisem se rozpadne. "Vymáčkneš pastu z tuby, a už ji nedostaneš zpět". Boris však dlouho sám nezůstane, a na novou známost si v závěru filmu doslova hupne.

A co na to ostatní diváci? "Je to chytrý, je to vtipný, a někdy i dost pravdivý:-)"