Divadlo: Dobře rozehraná partie

Divadlo ABC, říjen 2012

Skvělá komedie, zábavná od začátku do konce.

Jan Vlasák v hlavní roli kusu Dobře rozehraná partie perfektně vystřihl typ, se kterým se jistě každý člověk během svého života setkal - arogantního cholerika, se kterým nikdo nevydrží, protože umí lidi kolem sebe jen ponižovat a zesměšňovat, ke všemu velmi temperamentně, takže decimuje každého, kdo se mu nachomýtne do cesty. Na tom by samosebou nebylo moc veselého, ale Jan Vlasák to předvádí s takovou bravurou, že je zkrátka parádní zábava jeho herecký koncert jako divák pozorovat. Mít takového Freda delší dobu ve své blízkosti v reálu by samozřejmě žádná sranda nebyla.

Fred je asi sedmdesátiletý vdovec, jehož jedinou činností je jednou týdně partie šachu s kamarádem veteránem. Nic jiného fakt nedělá, tedy ani si neuklízí. Má ale starostlivého syna, který se na ten rozklad nemůže dívat a opakovaně se mu snaží najít pomocnice do domácnosti. Tyto ženy však mají ve své funkci jen zanedbatelnou životnost: přijdou jako životné dvacítky, a do týdne odcházejí jako zdecimované trosky.

V případě jedné hospodyně však padne kosa na kámen, a protiva Fred je zkrocen. Proměna je však samozřejmě jen vůči krotitelce, syna Leonarda stále zesměšňuje, a nad šachovým přítelem, který nepobral příliš temperamentu, se dál povyšuje.

Nemůžu příliš prozrazovat podrobnosti z děje,  ale dá se napsat, že u této komedie všechno "sedí". Scéna je tak zaranžovaná, že si divák si připadá, jako by skutečně byl s Fredem v jeho zaneřáděném bytě. Přispívá k tomu i "domácká" útulnost divadla a sálu, laděného do útulně zemitých barev,  zeleného plyše v kombinaci s dřevní hnědou. Iluze domácího interiéru je prostě taková jako živá.

Výtečný je výkon pana Štěpánka v roli druhého děduly, už trochu senilního, zpomaleného a nahluchlého pána.

Za zmínku stojí i trik hospodyně, kterou hraje Jitka Smutná, jak zkrotit starého protivu: ona v té hře říká, že mu postavila zeď, a myslí tím neústupnost a sebeprosazování stejnou měrou. Bohužel tento trik ale vůbec není pro každého: jemná, poddajná osobnost, méně energická, ze své podstaty nemůže odolávat tlaku takového buldozera.

Jan Vlasák, Petr Štěpánek a Jitka Smutná  předkládají divákům jednu komickou situaci za druhou, a pro perfektní zábavu, kombinovanou s výtečným odpozorováním reakcí různých typů osobností tak, jak se v životě fakt projevují, musím doporučit divákům všech věkových kategorií.


PS: Červené víno z litrové lahve z Kobylí v divadelním baru ale fakt doporučit nemůžu. Pověstný lák vod vokurek kyselých se narozdíl od něj dá alespoň trochu pít :-)